DECEMBER AND EXPLANATION

Ahoj všichni:)
Po dlouhé době jsem se zase rozhodla napsat vám sem pár slov, povědět něco o sobě, dát vám nějaké rady a tipy a tak trochu shrnout to, co jsem ty, cca dva měsíce, dělala.
Na začátek bych se chtěla vrátit trochu v čase a připomenout si loňský rok. Vy, co čtete můj blog už třeba delší dobu, víte, že vloni byly články každý týden, nebo dokonce každý den a to dear diary. Letos jsem to chtěla taky udělat, ale časově bych to opravdu nestíhala. Navíc mám pocit, že by to ani nikoho moc nezajímalo, jelikož zas tak super interesantní život nemám.
Měla jsem takovou chvilku, kdy jsem si vzpomněla na to, co se za tento rok všechno stalo a musím říct, že 2014 utekl strašně rychle a stalo se tolik věcí, které do teď nemůžu pochopit, nebo mi jednoduše nedávají smysl.
Nevím, jestli bych měla čas napsat na to zvlášť článek, jako minulý rok, tak se to pokusím alespoň teď ve zkratce shrnout.

Začátek roku 2014 byl dost hektický, jelikož mě čekaly zkoušky a jestli jste mě v té době sledovali na nějakých sociálních sítích, tak víte, že jsem na tom byla docela dost špatně a strašně jsem to řešila.
Kdybych věděla, co všechno mě čeká a jak to vlastně nic extra těžkého není, tak to asi tak neřeším, a proto bych chtěla vám všem, co děláte zkoušky tento rok, říct, že se není opravdu čeho bát. Jen se snažte se zbytečně neznérvozňovat a nedělat situaci horší, než je, protože přesně to jsem udělala já a bylo to opravdu moc, moc špatně.
Když tohle období skončilo, já se dostala na školu, na kterou jsem chtěla, byla jsem asi to nejšťastnější dítě na planetě. Všechno mi vycházelo, neměla jsem žádně starosti, žádné zbytečné problémy a na chvíli měla život jako z filmu.
Přišel poslední měsíc školy, koncert Miley, 1D a 5sos a abych  byla upřímná, moc si z té doby nepamatuji. Vím, že jsem si na začátku července říkala, že jsem si to měla víc užít.
Konečně jsem odešla ze školy, na které jsem byla 9 let a i teď, po 4 měsících na škole nové, na které jsem si už toho taky zažila hodně, bych se na základku a k těm lidem v životě nevrátila. Někdo mi samozřejmě chybí, ale celkově ten kolektiv stál za nic a opravdu nemám chuť se s někým vídat nebo tak.
Prázdniny byly naprosto perfektní, poznala jsem tolik nových lidí a do teď mi neskutečně chybí, přála bych si jen se vrátit a zastavit v čase. Moc mě mrzí, že tak dobré kamarády nemám tady v Čechách.
Přišel konec srpna a já byla neskutečně natěšená na novou školu, nové lidi, nový začátek.
Nemůžu říct, že už v září se věci nedařili, protože ten měsíc byl asi zatím nejlepší na škole. Se všemi jsem byla ve fázi poznávání a nikoho jsem neznala pořádně, což by tak klidně mohlo být i teď. Pořád vzpomínám na skvělý seznamovací kurz a některé chvíle z něj mi utkví v hlavě asi nadlouho.
Potom se ale něco zvrtlo, stala se celá řada náhod a bylo všechno špatně. Připadá mi, ať už jsem kdekoliv, že lidi o rok a víc starší mají vždy lepší kolektiv a že my jsme ten ročník, kdy ne všichni si úplně rozumíme. Nevím jestli je to mnou, asi očividně ano, ale nikdy nikde moc do kolektivu nezapadnu, pokud mě ti lidi odnikud neznají, pokud jsem jim úplně neznámá a nemají vůči mě žádné předsudky a znají to mé pravé já. Už hodně krát jsem se v životě potýkala se situacemi, ne moc obvyklými pro běžnou 15letou dívku, která se jen snaží zapadnout. Asi je mi to souzeno, že ať už jsem kdekoliv, musím si to celé zažít znovu a znovu.
Na jednu stranu jsem ráda, protože mě to dělá silnější, než jsem a připravuje mě to na budoucí život, který je holt nefér.
Jsem si jistá, že tohle z mé školy určitě někdo čte a byla bych moc ráda, kdyby se alespoň někdo zamyslel nad tím, že je důležité tu určitou osobu nejdřív poznat, ale pořádně poznat, než ji začít bezdůvodně zesměšňovat..Že ať už ta/ten dotyčný/ý vypadá jakkoli, ať už vypadá, že všechno nese v pořádku, že mu nic nevadí a že si z nikoho a ničeho nic nedělá, tak pořád je to pouze človek, který má city a možná to navenek nedává znát, ale jakmile přijde domů, stane se z něj/ní úplně jiná osoba.
 Jak už jsem psala na twitter, vypadat namyšleně neznamená být namyšlený.
Ale nebudu tady ze sebe dělat kdovíjakou chudinku, protože opět nemůžu tvrdit, že bych byla nějaké extra antisociální dítě bez kamarádů. Nemám jich hodně, ale těch pravých si neskutečně vážím a byla bych pro ně schopna udělat cokoliv a jestli to čteš Aničko, Ninuldo, Sáro, Veronne, Filípku, Valdo a ještě pár vás je, tak vy víte, že vás mám strašně moc ráda a děkuji za všechno.
Zpátky k věci. Teď se dostáváme konečně k těm uplynulým dvěma měsícům, co jsem tu nebyla. Omlouvám se, pokud vás tato část moc nebavila, ale měla jsem pocit, že byste to měli vědět.

Pár slov o tanci.
Den po dni si uvědomuji, jak je pro mě tento sport důležitý. Jak moc ho chci i nadále dělat a jak jsem své mamce neskutečně vděčná, že mě do toho tenkrát donutila. Je štěstí, že jsem v tak dobré taneční skupině a že právě tam mám své nejlepší kamarádky.
Je potřeba si uvědomit, co v životě jednou budete chtít dělat. Já to teda zatím ještě nevím a asi jednou nějaká super profesionální tanečnice nebudu, ale budu se snažit se, abych od této činnosti nemusela nikdy upustit.

Jak jsem na tom se zpěvem?
Zjistila jsem, že tohle je to, co mě baví a co bych jednou chtěla dělat. Ano, nemusíte mi psát, že nemám šanci, já to moc dobře vím, ale je důležité si jít za svými sny a nevzdávat se jich, protože když přestanete snít, váš život nebude mít cenu. Musíte si stanovit cíle a jít si za nimi, ať už to stojí cokoliv, pokud to opravdu chcete, nevidím důvod, proč byste se měli vzdávat.
Sakra dneska mám nějakou emocionální náladu :D

Jak mi to jde ve škole?
Upřímně docela dobře. Na to, že jsem na gymplu, mám pěkné známky a rozhodně se nemusím za co stydět. Učivo mě i celkem, až na biologii, baví a poslední měsíc se tam i celkem těším. Dobře, možná to není kvůli učení, ale to nevadí :D
Nedávno jsem měla za úkol napsat slohovou práci na téma "Můj sváteční den". Jako svátek jsem si samozřejmě vybrala Vánoce a to bylo ještě v době, kdy jsem odpočítávala dny. Teď už se na ně tolik netěším, opravdu mi je dokážou zkazit věci, jako to, že není sníh a že neuvidím určité lidi víc jak 2 týdny.
Původně jsem dokonce chtěla dělat i nějaké DIY, ale celé to nadšení ze mě opadlo. Nechci vám to ale kazit, tak jsem si pro vás nachystala alespoň pár vánočních filmů, můj playlist a pár dalších věcí:)

FILMY :
Vánoce v Bostonu
Přežít Vánoce
Čtvery Vánoce
If I Stay (i když není vánoční)
Expelled (taky není vánoční a zatím jsem to ještě neviděla, ale podle traileru úplně super)
Veselé Vánoce Santa Clausi
Milionové Vánoce
Horns (opět není vánoční a asi většině z vás nesedne, jelikož je to takový psychologický thriller, nebo nevím jak přesně to popsat)
Bídníci ( není vánoční)
On je fakt boží (není vánoční)
Breakfast Club (není vánoční)
Snídaně u Tiffanyho (není vánoční)

SERIÁLY
Faking It
Awkward
Teen Wolf
Castle na zabití
Seflie
Gossip Girl
American Horror Story

PÍSNIČKY


APPS OF THE MONTH
Instagram
The Hunt
Pinterest
Vine
ImgTumble

CRUSHES OF THE MONTH
Dylan O'Brien
Harry Styles
Greg Sulking
Cameron DAllas
Sam Wilkinson
Mac Harmon
Jack Gilinsky
Shawn Mendes

A teď ještě pár typů, pokud jste jako já a dárky kupujete na poslední chvíli, ale pochybuji, že ještě nic nemáte :D
Já jsem tátovi koupila krásný svetr z Kenvella, košili z Mark & Spencera a parfém ze Zary.
Je mi jasné, že se těmito třemi nápady asi moc neinspirujete, tak takové záchranné dárky na poslední chvíli jsou určitě knížky, předplatné jeho oblíbeného časopisu, nebo můžete jednoduše koupit třeba velký proutěný koš a dát do něj nějaké pochoutky, co má váš taťka rád, různé čokolády, oříšky, kvalitní salámy, kávu a k tomu všemu víno nebo tak. A ještě třeba poukaz na skok padákem, nebo vyhlídkový let balonem.
Pro maminku mám dva kusy oblečení z jejího nejoblíbenějšího obchodu. Přijde mi to docela málo, ale ty věci nebyly zrovna nejlevnější a pořád jsem jenom chudý student :D
Pokud jsi kluk, kup mamce třeba nějakou poukázku do obchodu v určité částce peněz.
Dále ji určitě potěší třeba lístek na nějaké divadelní představení nebo operu? :) Určitě parfém a třeba tělové krémy.. Potom můžete udělat něco podobného jak u tatínka, že například má mamka miluje kávu, tak jí koupit všechny druhy, co v obchodě mají. A také nějakou pěknou svíčkou nikdy nic nezkazíte.
Pro oba dohromady můžete vytisknout vaši oblíbenou rodinou fotografii, koupit rámeček a nějak hezky ho ozdobit.
Nebo jestli váš tatínek pije hodně pivo, tak mu koupit půllitr a dovnitř napsat třeba 30 vzkazů, proč je nejlepší táta na světě. To stejné můžete udělat i s maminkou, koupit ji nějaký hrníček, nebo obyčejný hrnek a nějak ho vlastnoručně ozdobit a také napsat, proč zrovna ona je tou nejlepší maminkou na světě :)
A takových věcí by se dalo vymýšlet hromady :)

Co plánuji do příštího roku? A mám nějaké předsevzetí?
Tak určitě ano.
Chtěla bych se zlepšit ve zpěvu a tanci, chtěla bych si udržet alespoň takové známky, jako mám teď, chtěla bych si postupně plnit sny, chtěla bych být zase víc aktivní tady na blogu, chtěla bych chodit dřív spát :D chtěla bych vás všechny potkat, chtěla bych strávit se svými kamarády co nejvíc času, chtěla bych, aby na mě rodiče byli pyšní,chtěla bych už konečně zhubnout:D jednoduše bych chtěla být šťastná a sice si nejsem úplně 100% jistá, jestli to ve společnosti v jaké jsem a s lidma, které vídám skoro každý den, půjde, ale budu se snažit :)

Tímto bych tento článek asi ukončila.
Doufám, že se vám líbil a určitě mi napište do komentářů, jak jste se měli vy, jestli se těšíte na Vánoce, co o nich děláte, vaše novoroční předsevzetí, jak budete trávit Silvestra a tak :)
Doufám, že se tu v roce 2014 ještě stavím a udělám alespoň jeden Dear Diary, ale zatím bych vám chtěla popřát krásné prožití vánočních svátků, buďte se svými nejbližšími, pořádně se najezte, mějte dobrou náladu a nenechte si ji hlavně ničím zkazit, hodně dárečků, pohody a lásky.
Mějte se krásně a užívejte si prázdniny :)