9 years in 1 school
10:20
Tak a jsou tu prázdniny!
Asi všichni jsme se na ně celý rok těšili, ale ti kteří byli v deváté třídě jako já, už časem začínalo docházet, že s lidma, s kterýma jsme se dennondenně vídali už se vídat skoro vůbec nebudem.
Jaké mám z toho pocity já?
Vlastně ani nevím.
Do mé školy jsem chodila celých 9 let, ale že bychom tam měli nějaké super vztahy, to ani zdaleka ne.
Myslím si naopak, že z všech mých kamarádů mimo školu jsme ten kolektiv měli nejhorší.
Nebudu tvrdit, že za to můžou lidé, kteří přišli třeba v 6. nebo v 8. třídě, ale určitě jsme se tímto vždycky dost změnili. Pokud jste na škole, kde máte opravdu dobrý kolektiv, važte si toho, protože jak říkám, my se tak nějak začali všichni spolu bavit až teď v devítce, kdy jsme si uvědomili, že už se možná nikdy neuvidíme.
Jsem na jednu stranu ráda, že jsem byla ve třídě, ve které jsem byla, protože jsem si tam pár skvělých kamarádek našla a nikdy je nechci ztratit, ale nejsem naivní a vim, že se budem od září vídat třeba dvakrát do měsíce, což nám vydrží maximálně půl rok a poté to kamarádství skončí.
U některých mě to bude opravdu hodně mrzet a proto jsou tu prázdniny, abych s nima mohla strávit co nejvíc volného času. A prosím nepište mi, že když se budeme chtít vídat, tak se čas najde.
Ano možná se najde, ale od příštího roku toho hodlám mít opravdu hodně.
Budu pokračovat s tréninkama, chci začít chodit na MTV style (tanec), dále na zpěv a ještě pokračovat v hodinách klavíru. Plus k tomu budu mít opravdu hodně učení, protože to už nebude základka, takže jestli se mi nějaký volný čas najde, budu psát tady na blog nebo TI a nebo trávit čas ve studiu a dávat covery na yt. Takže opravdu nevím, jak to zkloubit ještě s kamarádčinýma aktivitama.
Jelikož ještě ale oficiálně není červenec, tak tady nebudu vypisovat co všechno příští rok plánuji, ale tak nějak vám popíšu můj život na škole.
Chodila jsem tedy na fakultní základní školu s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK - Drtinova.
Řadila se v Praze mezi ty lepší, protože lidi odtamtud prý kdysi při dvou trojkách vyhazovali, angličtinu jsme měli od první třídy, vím, že teď je to asi normální, ale na rok 2006 nebo kdy to bylo, to mělo úroveň. Taky se tam většina hlásila na gymnázia atd. Přijde mi, že ale ta úroveň této školy postupně klesá, takže to nebudu nějak extra vychvalovat.
V první třídě jsem byla strašně stydlivá, seděla jsem se spolužákem, kterého jsem znala od školky (v šesté třídě odešel). Znala jsem tam ještě další tři lidi, speciálně jednu kamarádku, která tam byla až do devítky a s tou jsem se docela dost bavila :)
Pamatuju si na naší první ŠVP, na které jsem jako jediná měla mobil a všichni si ho ode mě půjčovali.
Jedla jsem v noci s kamarádkou chipsy a získala jsem diplom za stezku odvahy.
Je mi hrozně líto, že jsem si toho z těch časů skoro nic nepamatuju, protože si myslím, že to bylo opravdu hezké.
První den školy jsem na sobě měla takovou růžovou sukýnku a bundičku.
Můžete vidět tady :
Abych byla upřímná, celkově se mi první a druhá třída strašně plete a nevím která byla která.
Ve třetí třídě k nám nastoupilo docela dost nových žáků a dvě z nich jsou teď jedny z mých nejlepších kamarádek.
Čtvrtá třída začala tím, že jedna moje spolužačka dostala iPhone :D Nosila jen Converse oblečení a vy ani nevíte, jak moc jsem jí to všechno záviděla. Měla úplně všechno po čem jsem toužila.
Byla v naší třídě taky nejoblíbenější a spousta lidí se s ní bavilo jen proto, že tohle všechno měla.
(a máš to Nikolo :DD)
Každopádně 4. a 5. třída - v těch mám taky dost zmatek.
Vím, že v 5. jsem byla úplně poprvné v Anglii a to v Londýně, kde jsem všechny své peníze utratila za strašné blbosti.
Na pokoji jsem byla s mou nejlepší a dost dobrou kamarádkou :) Na Drtince byly od první třídy.
A začala 6. třída a asi to největší zlo vůbec.
Od šestky si pamatuju snad úplně každý den a nerada na ně vzpomínám.
Nastoupili k nám 4 noví kluci a první asi 3 měsíce bylo vše relativně v pohodě.
Poté jsem se z jedních z nich rozhádala a to jsme byli opravdu velcí kamarádi a všechno špatné začalo.
Vím, že když byli Vánoce, už to všechno šlo z kopce.
Ještě bych chtěla podotknout, že mi v září 2010 ukázal Justina a já jsem jím začala být posedlá.
Nikdo to nevěděl, protože jsem to tenkrát tajila, už ani nevím proč, myslela jsem si, že se mi budou všichni smát a to se v sedmé třídě potvrdilo.
Každopádně všichni se mi začali se mi smát kvůli oblečení, kvůli tomu, že jsem dávala videa na youtube kde tancuju a neměla jsem skoro nikoho.
Každý večer jsem kvůli tomu brečela, nechtěla jsem tam chodit a užovala jsem i o přestupu. K tomu všemu jsem měla problémy doma, i když mi mamka se vším pomáhala.
Tohle všechno trvalo do posledního týdne v šestce, kde jsem se s tím kamarádem usmířila. Měl dost velký vliv na třídu a tak i to ostatní skončilo.
Prázdniny 2011 začaly opravdu dobře. Všichni se se mnou zase bavili, já měla Klárku (asi všichni znáte, byla se mnou na koncertě Justina...) a šlo všechno tak jak má.
Na začátku sedmé třídy jsem se všema měla celkem dobré vztahy a tak jsem hned asi první týden řekla, že poslouchám Justina a Selenu. A to nebyl dobrý tah.
Opět to začalo. NIKDO se se mnou až do prosince nebavil. Všichni mě měli za tu divnou, protože jsem byla jediná na škole, kdo někoho takového poslouchal.
Později mi Klárka napsala, že není tak špatný a tak už jsme na to byly dvě.
Postupem času to nějkým způsobem začali všichni respektovat, až na toho kamaráda, který mě k němu vlastně přivedl.
To bylo docela nelogické, ale nevadí.
Do smrti mu za to, že mi tenkrát pustil "Baby" budu vděčná.
Druhé pololetí v sedmé třídě jsem měla asi jen dvě kamarádky, zbytek třídy mě neměl moc rád.
Ve třídě byly dvě holky, se kterýma jsem se opravdu vyloženě nesnášela. Ale totálně.
Každý den při pomyšlení na to, že budou ve škole, jsem měla chuť brečet. Tak strašně moc jsem je neměla ráda, že to snad ani není možné.
Přes rok 2012 jsem extrémně ztloustla a na začátku osmičky to zase všechno zhubla.
Jedla jsem hodně, protože jsem byla dost vystresovaná a jídlo měla jako útěchu.
(Neříkám, že teď to tak není :D Ale už to tolik nepřeháním)
Úpně přesně si pamatuju na poslední dny sedmé třídy a na prázdniny.
Byla jsem s Klárkou na dovolené, kdy jsem si uvědomila, že to jezení musí přestat.
Každý den z toho období si dokážu živě představit.
A začala osmá třída.
První půlrok byl pro mě celkem nudný a nezajímavý.
Krom toho, že jsem měla lístky na Justina jsem ten život nějak moc neřešila.
V lednu 2013 přestoupil ten můj, teď už bývalý nejlepší kamarád na jinou školu a já jsem nevěděla jak to přežiju. I po všech těch hádkách jsme se začali bavit a já ho měla neuvěřitelně ráda.
Mělo to ale jednu výhodu.
Vzpomínáte, jak jsem psala o těch dvou holkách, které jsem z duše nenáviděla?
Měly jsme společné to, že nám všem třem chyběl a začaly jsme být obrovské kamarádky.
(Jedna z nich - Nikola, je ta, co jsem jí ve 4. třídě všechno záviděla :DD Druhá z nich - Anička je ta, bez které si nedokážu představit můj den.)
Za to, že jsem se s nima začala bavit jsem neuvěřitelně ráda a bylo to asi to nejlepší co jsem kdy udělala.
Týden po koncertu Justina jsem byla nemocná a jako jediná nejela na adaptační kurz.
Ten týden strávený doma mi hodně pomohl a pročistil mi hlavu.
Ten týden jsem si uvědomila, že škola je pro mě v tu danou chvíli to nejdůležitější a já se začala asi po 8 letech pořádně učit.
Do konce roku zbývaly dva měsíce a já si tenkrát strašně zvdihla průměr.
Možná to mě tenkrát tak strašně nakoplo a já si v tu dobu řekla, že se musím dostat na gympl.
Přišel poslední den školy a já začala být takovou tou osobou, kterou jsem teď.
Nevím, jestli to někdo z mých kamarádů poznal, ale od takoé 6. třídy jsem se strašně změnila.
Začala jsem se bavit s různýma lidma.
Přestala chodit na natáčení místo školy, abych neměla absenci, začala chodit do DAPu, který mě v tanci hodně posunul, jedla jsem docela zdravě :D A měla jsem to co jsem chtěla.
Přes prázdniny jsem si strašně moc užila dovolenou, díky které teď nemám den, aniž bych si neposlechla alespoň jednu Seleninu nebo Codyho písničku (vím, divná posledlost)
Byla jsem na chatě s Klárkou, na které jsme se dohodly, že se dostanem na gympl - Alej (opravdu jsem se tam dostala, ale nakonec tam nešla) i když jsme věděly, že na to ani jedna nemáme.
A začala devátá třída.
Pro mě nejlepší rok vůbec.
Tři dny po koncertě Sel, jsme jeli do Skotska, kde jsme se všichni strašně sblížili, já teď zase nemůžu mít den, aniž bych si neposlechla něco od 1D a tak.
Na cestě zpátky ze Skotska jsem si uvědomila, že všechno na co jsem se tak moc těšila je pryč.
Teď už mě čeká jen obrovská práce a učení.
Upřímně nevím, jak jsem to do toho ledna, kdy nám dali pololetní vysvědčení, vydržela.
Skončila jsem s dvěma dvojkami, což absolutně nechápu.
A začal obrovský stres a učení se na přijimačky.
O tom tu mám ale speciálně článek, tak si kdyžtak přečtěte.
Opravdu není lepší pocit, než být přijata.
Od té doby jsem se kompletně vykašlala na školu a začala si užívat života.
Můj průměr ve škole zase dost klesl a skončila jsem na konci roku se čtyřma dvojkama a jednou trojkou :D Nevadí.
Je to proto, že jsem se ani jednou od přijímaček nekoukla do učebnice. Opravdu ani jednou, takže to není až zas tak špatné.
Jak proběhl poslední týden na škole?
V pondělí jsem tam vůbec nebyla, protože jsem byla na chatě.
V úterý byl sportovní den, kdy jsme hrály jako holky přehazku a kluci fotbal. My holky skončily 2. a kluci 1. (myslím za třídu)
Ve středu se to ještě dohrávalo a poté byla diskotéka, která byla po dlohé době opravdu super.
Všichni tančili, takže to mělo cenu.
A byl tu předposlední den. Čtrvtek. Čekala nás svačinka pro deváťáky, kde jsme se sešli obě třídy v jídelně, zazpívali Gaudamus Igitur a pan ředitel nám předal diplomy za absolovaní této školy.
Už v ten den jsem měla slzy na krajíčku.
Pátek. Poslední den školy.
Vždycky se to dělá tak, že každá devítka si vymyslí za co půjdou po schodech dolů.
My šli za sportovce, i když jsem navrhovala, že bychom mohli jít v pyžamech nebo krabicích jako dárky, ale ne, museli jsme jít za sportovce -.- Moc nadšená jsem z toho teda nebyla, ale budiž.
Šla jsem jako basketbalistka, i když mě ten sport nijak nevystihuje.
Bohužel nemám fotku, jen video, které tu dávat nebudu, protože má 19 minut.
Když jsme scházeli po těch schodech z toho 3. patra dolů, rozbrečela jsem se. Ne proto, že mi budou chybět ti lidi, ale proto, že už to nikdy nebude. Už nikdy nebude to chození tam, už nikdy nebudu mít tradice, jaké jsem mývala, už to nikdy nebude tak, jak to bylo. A to jsem si při tom scházení uvědomila.
Vím, že kdybych byla teď v osmičce a čekala mě před sebou celá devítka a zkoušky a všechno tohle, asi bych se zbláznila, ale kdybych mohla pokračovat v té době potom, ty zbylé poslední dva měsíce, tak mi to vůbec nevadí.
Odzpívali jsme tedy znovu Gaudamus Igitur, Cestu (příležitostně, protože jsme ji zpívali i na vánočních schodech) a rozloučili se se všema. Opravdu jsem upřímně brečela.
Mám na tu školu vzpomínky, i když né všechny jsou dobré, pořád to jsou vzpomínky a ty já nemám ráda.
Drtinka mě naučila jedno. Být silná. Naučila mě to, že nesmím být stydlivá a že co si neudělám sama, nikdy mít nebudu.
Našla jsem si tam opravdové kamarády. Sice jen pár, ale ti mi bohatě stačí.
Opustit tuhle školu je a bude těžké, protože teď jsou teprv prázdniny. Až přijde září tak to potom bude na tom ta nejtěžší část.
Je ve mě spoustu pocitů, které bych vám chtěla vypsat, ale chci si je nechat pro sebe, jako taková má tajemství, protože je nechci s nikým sdílet.
Nikdy jsem si nemyslela, že ta chvíle, kdy tu školu opustím, přijde. Ještě ráno jsem si myslela, že mě srazí autobus a já to nepřežiju, ale ono se to opravdu stalo a mně to vůbec nedochází.
Jaké pocity mám a opravdu jsem měla vám sem napíšu asi až v září, protože teď se to ve mně všechno míchá a já si pořád myslím, že 1.9. na tu školu přijdu znova a budu tam dál pokračovat. To se bohužel nestane.
To by bylo pro dnešek všechno.
Pokud jste někdo z vás teď byl v devítce, napište mi prosím jaké to pro vás bylo, opustit vaši školu.
Napište mi vaše pocity :)
Doufám, že se vám článek líbil a určitě už se můžete brzy těšit na JUNE FAVOURITES a na článek, který bude někdy v pátek nebo sobotu a to o koncertu 1D v Dusseldorfu, na který jedu v úterý (je tedy až ve středu, budeme tam spát) a na který se strašně moc těším:)
Mějte se hezky a užívejte zi začátek prázdnin a nezapomeňte, že tyhle chvíle už vám nikdo nevrátí, tak je žijte naplno!
Mám vás ráda :)
15 milých komentářů
Úžasný článek Aničko :* Bude se mi hodně stýskat :* ( PS.: na fotkách nám to hodně sluší :D )
OdpovědětVymazatAww děkuju Kristý <3 Mně po tobě taky :/ jono:D
VymazatMy máme předávání vysvědčení deváťákům takový "fancy", v salónku na půdě umělky, šerpy atd. Stálo to hodně příprav, a během toho období jsem chtěla zabít jednu polovinu lidí ze třídy, protože vůbec nepomáhali, a druhou, protože pomáhala až moc (nerada si nechávám kecat do věcí:D). Ale jak jsem tam tak stála, před těma lidma, se šerpou kolem krku, vysvědčením v ruce, všechno, úplně všechno, všechny hádky, boje, jsem jim odpustila. Uvědomila jsem si, že ztrácím mojí druhou rodinu, protože tou pro mě moje třída byla. A nikdy, nikdy nezapomenu na ten moment, kdy jsme se hromadně objali a zakřičeli: "Kdo je nejlepší?!" "Ačko!" "Kdo?!" "Áčko!". Máš pravdu s tím, že se rozhodně nebudeme scházet několikrát do měsíce, už to nikdy nebude jako dřív, ale pořád tady budou vzpomínky. Krásný článek:)
OdpovědětVymazatTo jste měli taky určitě velmi hezké :/
VymazatVzpomínky tu budou napořád :/
Děkuju
Já taky tento rok končila na základce..a abych řekla pravdu, vůbec mi nedochází, že v září už do mé třídy nepůjdu, nebudou v ní všichni spolužáci, které jsem dosud potkávala..bude to divné O.o :D Ale to mi dojde asi na konci prázdnin/na začátku září (snad). Naše základka má vždycky takovou "slavnost" na hale (dejme tomu, že je to něco na způsob tělocvičny, ale je to prostě obrovská místnost, která je spojená schody a chodbami se zbytkem školy:D:D). Vždycky si to deváťáci nacvičovali a tak. Nee, my musíme být výjimkou. Nejdříve nám celý rok tvrdili, že poslední týden odjedeme na školu v přírodě a vysvědčení nám rozdají v autobuse. A týden před odjezdem nám oznámí, že se nakonec všechno koná. Proč nee (y). Vždycky to byla obrovská slavnost, na kterou byli pozvaní rodiče, příbuzní, kamarádi, všichni učitelé.. Ale oni to samozřejmě vymysleli týden před koncem školy, takže nic :))))) V pátek jsme přijeli a ani jsme to neměli nijak nacvičené, nevěděli jsme, co budeme dělat -.- Tak jsme si nastoupili do dvou řad (áčko, béčko) podle abecedy a vyzkoušeli to nanečisto. Došli jsme ve slavnostních šatech na halu, tam se otočili k publiku (které jen tak mimochodem místo rodičů a spousty lidí tvořilo asi jen 6 učitelů - i když možná to tak pro mě bylo lepší, jinak bych se nervozitou asi sesypala:D) a šli zase zpátky:D Pak jsme to tedy udělali už "doopravdy", učitelka vyvolávala naše jména, ředitel nás jakoby "pasoval", třídní dala vysvědčení, zástupkyně takový dárek a pak se každý postupně zase zařadil. Nakonec se to povedlo. Ale bylo to divné. Áčko brečelo, naše třída se smála. A mě to stejně pořád nedochází:D Naprosto se ztotožňuji s tvými pocity v závěru článku!:D A to je asi důvod, proč jsem napsala tenhle komentář (který bude asi až moc dlouhýO.o:D). Tvůj blog vlastně sleduji už od začátku, tvůj ask někdy od podzimu, ale nikdy jsem neměla odvahu ti nějaký komentář napsat:D Prožívala jsem s tebou přijímací zkoušky, jsem i ve skupině Arianators na FB, ale prostě..panebože, cože, právě ti píšu komentář?!O.o:D:D Proč tyhle blbosti vůbec píšu?!:D:D
OdpovědětVymazat:D Tyjo koukám, že každá škola to má udělané jinak:D
VymazatProč ne? Vůbec to nevadí, taky si ráda počtu :)
Ty jsi chodila do třídy s Jáchymem Krausem? :O
OdpovědětVymazatPani,to se mi ani nechce věřit,jací lide dokážou byt,ikdyž to bylo relativně dětství,tak je to stejně škaredé,že nikdo nemuže ničím vyniknout. Jsem ráda,že tedka jsi štasntá a už žádne problemy,jako tehdy.. Jinak moje popisování by bylo na dlouho,ale musím říct,že těch několik let nebylo nic extra..byly to hrozné hádky,boje,žážitky,smích. Prostě vše,ale v 6 třídě jsme se opravdu extremě pohadaly a všechny holky u nás se tak oddělily,na 2 skupiny. Bylo to opravdu zvláštní,ale do 8. třídy,než odešlo 10 děcek na gympl to nebylo nic moc popravdě. Od te doby nas zbylo pouze 16 a všichni jsme se začli konečně bavit,ikdyž jsme byli "nejzlobivější" třída na škole,tak jsem je měla ráda..Ale nejlepší rok vubec začal až tento rok a to devatou třídou. Bylo to hodně zpusobeno,že jsem se po mnoha letech nerozlučneho přátelství pohadala s nejlepší kamarádkou(byla jsem hodně ovlivnitelná) a tedkom jsemse postavila na vlstni nohy a ve třídě se začla bavit převážně s klukama,protože holem máme malinko. Prostě jsem si s těmi kluky rozuměla víc. Bylo to užasne.tolik jsme se smáli,všechno dokonalé. Po pár měsících jsem se hodně spřátelila s klukem, byli jsme nejlepší kamarádi,ale to přerostlo až v nepopsatelnou lasku :) takže jsme spolu tedka několik měsíců a všechno je skvěle,ikdyž je ze třídy. O přijímačkach jsem ti spala kdysi,ale nakonec s mym přitelem jdeme na stejnou školu,tak jsem opravdu nejštastnější. Abych se dostala k poslednímu dni..Dobře bylo to o ničem,upřímě mi ani nešlo brečet,protože muj přitel a nejlepší kamaradka bude stale se mnou a ostatní,to ano,mám je neskutečně ráda,ale asi jsem si ještě opravdu neuvědomila,že odcházím a že se neuvidíme. Máme na škole ritual zpívani na schodech,jenže ten se nekonal,protože ta učitelka,co to organizuje je pryč,takže jsme se aspon pokusili si uspořádat zpivani v jedne třídě,ale všechny děcka staly jak prkna a nic,tak jsme si to aspon devatačky trochu užili,ikdyž to bylo spíš trapny :( je mi to líto,že to skončilo takhle..Ale potom jsem se spolužaky šla na městskou akci a tam jsme si to až až užili,tak snad nám vyjde ještě rozlučák,at s nima popovidam :) Protože,jak říkaš,už se pravděpodobně nikdy neuvidime :) Každopadně vzpominky nespíš krásné a ted střední! Už raději nebudu kecat..
OdpovědětVymazatproč ten kluk odešel??
OdpovědětVymazatTo dodnes nevím :)
OdpovědětVymazatTo byl Jáchym Kraus na té fotce že? :):D
OdpovědětVymazatSkvělý článek. :)
OdpovědětVymazatMůžu říct, že ty jsi jedna z mála, u které přečtu článek celý. :)
Jinak..taky jedu na 1D..třeba se uvidíme.:)
Ahoj, máš moc pěkné články! Dvakrát jsme spolu natáčeli gympl. Pokračuj v tom, co děláš a Ať se ti líbí na nové škole...
OdpovědětVymazathttp://kubasmejkal6.blogspot.cz/
Nejlepší kamarád(Jachym?xO?)
OdpovědětVymazatjinak boží článek:) od té 1 až do 9 třídy jde vidět jak jste se všichni změnili:D(a tonejsem od vás ze školy:D) z těch kluku z 5-té třídy se stali normálně takový ahfuuu kluci, že to není možný:) a vy ,některé holky jste dost zkrásněli nebo zhubli, celkově ste se změnnili x) normálně DIKY tomuhle článku se jdu kouknout a porovnávat moje fotky o 1 do 9-tý třídy:))
super článek:) xx
Aničko,to je nádherný a byla jsi tak roztomilá a jak šel čas tak jsi rostla do krásy
OdpovědětVymazatDěkuji za Váš nádherný komentář